Trip to Yangmingshan

Neděli jsem věnoval procházce po Yangmingshanu - park na severu Taipei. Dopoledne sem trochu zaspal, ale prostě sem byl rozhodunutej, že půjdu chodit. Takže sem šel. Vyrazil sem na kole. Za kolo se v metru platí, což sem nevěděl - 80 NT$, což je docela ranec v porovníní s normální cestou, za kterou zaplatíte tak 25. Měl sem to parádně vymyšlené, že si dojedu na až na začátek túry. Tak se taky stalo, jen sem nedojel na uplný začátek, ale kousek vejš. Takovejch 300 vejškovejch metrů minimálně na vzdálenosti asi 1km - spočtěte si to klesání. Hard work. Ale co bylo snad ještě horší bylo jak se dostat dolů. Když už člověk věnuje takový energie tak má právo na to si užít sjezd. Jenže přátelé - to kolo se prostě nedalo ubrzdit. Vzadu to má něco jako "bubnovou" brzdu, prostě se přitáhne koženej pásek k bubnu kola - náboji. Ten pásek mi zdoutnal - ne, že by začal hořet, ale smrdělo to pěkně. Pak mi prasknul, ale to už sem byl dole.

Zpátky na hory. No, měl sem ssebou tuto profesionální mapu:
http://www.ymsnp.gov.tw/HTML/ENG/01information/inf_g01_list.asp

Možná právě díky ní mi trvalo asi 4 hodiny, než sem našel tu správnou stezku, která vedla na nejvyšší vrcholek. Chodníčky mají moc pěkné:

Možná tahle mapa by byla lepší:)

Narazil sem na vodopád, na který sem narazit neměl...

Takže mi můžete věřit, že sem si pak připadal jako totální banán. Co to tam je za skřítka???

Pohled z vyhlídky, kde sem se neměl vyhlížet. Každopádně za nedlouho sem zjistil, kde doopravdy sem. Jen bylo už půl páté... za dalších deset minut sem narazil na tu cestu co vedla na vrchol. 2,27km, 600m převýšení. Pohoda hm? No, to je jasný, že mi to přišlo jako dobrej nápad. Takže tady mam asi osobák, tak to se pochlubim:). Cesta nahoru: 45min.

Jak vidíte, ten výhled stál fakt za to:) Dohled asi tak 10m a začínala tma.

 Cesta dolů, o 10 min. později

Tma, nekecám.

Chvíli sem měl o Fileba trochu strach, než ho kluka ušatýho napadlo použít mobil jako baterku. Jinak sejít tech prvních x100m po tmě - fakt docela adrenalin. Když jdete na procházku, tak si třeba chcete něco promyslet. Tak sem si popřemýšlel o životě - být či nebýt:).

Cestu zpátky sem chtěl realizovat metrem. Jenže po tom, co sem třikrát trefil zastávku metra kam se nesmí s kolem, řekl jsem si, že jsem už docela naštvanej a rozhod sem se jet zpátky na kole. Dobrej nápad. Projel sem celou Taipei. Něco vám řeknu k Taipei 101. Taky jí mohli postavit ještě o aspoň 200m vyšší. Nevěřili byste z kolika míst není vůbec vidět.

Sečteno podtrženo, nejdřív mi schovali horu a pak i Taipei 101. Jak tu má pak človek ako taký vyznat? Seven-Eleven to jistí. Je tady 4000 krámků - to znamená, že sou prostě všude. Mají dobrý tousty a dobrý limonády a dobry emenems.

Cestou zpátky sem narazil na největší tríkolku co sem zatím asi viděl...

Patek v Luxy

Jedna věc je na Taiwanu docela naprd - čas. Čas tady utíká tak rychle, že než se člověk stačí alespoň trochu probudit je už po obědě...nebo i později. Ale konečně to začíná vypadat, že si zvykám na tu časovou mezeru... takže až se vrátím budu vstávat opůlnoci ale spát pujdu tak se západem sluníčka. Je 6:40. Už? Tak to asi vypadá, že i když už člověk vstane v 6:05 tak to utíká! Tím sem chtěl říct, že minulý týden, krom víkendu sem bylo skoro porád na koleji, dělal nějaký úkol nebo hrál basket...

V pátek jsme vyrazili do klubu Luxy, přijel nám jeden pípl z Německa. Celkem pohodové tip, tak sme si řekhli, že to trochu oslavíme. Mam tady jednu známou z Čech, co studuje ve Francii ale momentalně studuje čínštinu tady. No a ta má zřejmě asi dost známých v klubu, takže sme byli na guest listu a ani neplatili vstup (zase se platí pitivo).

Takže hned u vlezu dva borcí - vlevo mr. Max (z Němec ):

Bařík:

Klasika, pohled z pódia:

Ještě jedna klasika:

Zavíraní klubu:

McDonald, ranní snídaně a popovídání s Taiwankama, které byly pro změnu v Pasaul a dvouma Rakušanama.

Cesta domů - we beat the night...

Druhý den, teda prostě v sobotu, sem měl takový krátký asi 2 hodinový jam s nějakýma muzikantama, tak uvidíme, snad si zase někdá zahrajem. Večer byl trenink - drsnej. Když se k tomu přidá nedělní "procházka" sem rád, že ještě chodim.

2x party, 1x Fall Trip

V pátek čili včera jsem měl napilno. Jak je mým dobrým zvykem...no zkratka 2 párty na večer + jedna záložní k tomu, kdyby to náhodou nevyšlo. První se odehrávala v klubu u nás v campusu....no měl jsem nějaký malý restík a potřeboval sem ho dokončit...takže večer začal lehkým půlhodinkovým zpožděním... ale v poho - to hlavní sem myslim stih:) teda myslim.Na konec se tančilo (na jazzik - dobré ale poněkud pomalé...blues)  pak asi milion fotek, ale ty nemam. Oni se teda někde určitě objeví ale nebudu Vás tim zatěžovat. Kolem desaty sem si říkal, že už je docela čas na to vyrazit. Takže sem vyrazil na další párty.

No, vim že je to hloupý "zvyk", ale on už to asi ani není zvyk, jako spíš přirozenost... (second nature). No, jak asi správně tušíte, dorazil sem tam trochu pozdě. 4,5 hodiny, to se mi běžně nestává:). Takže už jsem tam nikoho nezastih, resp. už bylo zavřeno. Cestou jsem se totiž ještě stačil ztratit. Já? Nechápu! Ale byl to asi osud, protože co bylo na tom ztracení dobrý bylo to, že sem náhodou narazil na bandu amíků nebo co to, kteří hráli v dixieland - resp. něco podobného, jako Aurora:). Takže výsledek je, že mam kontakt na band leadera a zítra zkusíme volat. Bylo by fajn hrat po Taipei :c). Very cool, jak tady říkáme obyčejně 100x denně.

... tak, tolik ke včerejšku... a nyní na dnešek, protože zitra to bude asi trochu pracovní a je třeba koncentrovat myšlenky.
Dnes jsme měli "Fall trip". Prostě výlet. Seberete bandu international a exchange studentů, dva dvoupatrový autobusy a jedete do kopců, kde se prostě dva takový autobusy nemůžou vyhnout. Respektive vy si myslíte, že se nemůžou vyhnout, ale ty řidiči to prostě vždycky nějak zařídí.
Na začátku mi chvíli trvalo, než jsem se probral, jak vidno:

Ale stačila jedna cesta autobusem. Jak říkám, ty řidiči Vás občas přesvědčí, že jízda serpentínama je doce pr... první fotka na mém foťáku je o tomhle:

Yo, man, I don't wana make any problem :)
V pozadí už vidíte první bod dnešního cestování - totiž muzeum zdejšího sochaře - Ju Minga. Mnoho fotek je v nové galerii zde.
Part 1 - Ju Ming's muzeum

Jo, a tahle je dobrá:)

 Tady další socha:

Většinou jsou ty sochy inspirovány armádou a vojenstvím, a nebo bojovým uměním. Ten člobrda kterej váží asi tunu na obrázku nad představuje výchozí pozici při cvičení Tchai-chi (nebo jak se to píše). Občas je trochu problematické tam najít tu pozici, ale o to větší je to zábava to tam hledat. Paradně si mr. Ju Ming pohrává s bronzem. V muzeu je k vidění bronzová stíhačka, džíp, a asi tak 1000 dalších soch. některé jsou velmi specifické, ale prý velmi ceněné. Dokonce u vstupní brány v naší škole je socha právě od pana Minga... překvapivě představuje kanón :)
Mr. Ju Ming

Závěrem sme potkali pavouka. Mega pavouka!

A ještě jedna zajímavá fotka pro Libora:)

Part 2 - YehLiu Geopark
Na pláži jsou tam takovéhle erodované kamenné houby a houbicky.

Taky tam můžete najít: "Fosil Big Dick" :) teda, v průvodci ho asi nenajdete a název jsme si vymysleli.

Další zajímavost - candle stones - že připomínaj svíčky :), bomba. Jó, a vidíte v pozadí verlybu? Teda samozřejmě kamenou verlybu. Kdo napíše komentář že vidí kamenou verlybu? :)

A tahle fotka - předposlední z parku (ale ve fotogalerii jich je vic, jak říkám, zde). Prostě, ze dneška sem na tolika fotkách - šílený. Si připadám jak nějaké óóólstár či co. No čili, tahle fotka je prostě umělecká v tom, že přináší uplně nezaměnitelný pohled na situaci (totiž, že se pořád všichni fotí) a vtipnou formou ji paroduje:). Ty jo, myslíte, že bych třeba jako moh psát nějaký kritiky? Recenze? No, možná do Blesku bych se hodil:), ale tam sou docela dobry love...jako moneye....snad.

Doufám, že se o té fotce nedoví. By mě asi ... ja nevím... zasypala chobotnicema? Hroznej trest... ale to už se pomalu dostáváme k nočnímu trhu. K véče která měla nespočet chodů byly totiž i chobotničky.

Zde závěrečné foto z kopce.

Jo, ten guy uplně vlevo. Hustej týpek, to bych jenom tak poznamenal. Jo pak ta tipka uprostřed v zadní linii - tý někdy v raným dětství zapnuli na turbo, ale někdo zapomněl to turbo vypnout. Šílená osubka. Pořad v pohybu, ale to byste museli vidět.

Part 3 -Keelung Night Market
Takže jednoduchý, šílený davy, a ochutnat co se dá. Zítra ráno, to sem teda zvědavej co pan Stomach na to.

Pan pes v tažce:

Chobotničky v kouli, wasabi - ty sme si koupili s Georgem

Zakončeno stylově v McDonaldu:

Cestou zpátky probíhala karaoke - fakt bomba. Celej autobus je na to vybavenej. Mají tam několik asi 500 stránkovejch fake-booků, ze kterých si můžete vybrat, co zpívat. No, ale můžu Vám říct, že to je celkem zážitek. Někteří to totiž fakt dávaj tak, že to zní, jak kdyby to zpíval originalista. Mazec.

Fotky z výletu jsou k dispozici zde.
Photos from the Fall trip (organized by NTUST) here.

Wax apple - Syzygium samarangense, aneb nová židle:)

Objevil sem nové ovoce- Znáte Syzygium samarangense? Známé také pod názvem Wax apple - voskové jablíčko. Je to typický plod pro ostrovy v Pacifiku jak píše wiki.Chutí připomíná jablko - dobré a slaďoučké, velmi slaďoučké, prostě ňamka.
Tahle fotka kombinuje mnohé:
A) povsimněte si rostoucích pepkovských svalů (to je pravděpodobně dílem dostatečného množství Nutely)
B) pravidelně oholený gentleman (alespoň jednou týdně - ale mají tady voňavou pěnu:) takže i to je vlastně zážitek, pokud Vám stačáí takové maličkosti)
C) ty tři koule nad sebou - ta vrchní je moje hlava, a na ní je čepička - no jo, zase sem sehnal bombastickou novou čepičku - pravá bavlna (uhádal sem jí ze 490 na 350:) - férovej já)
D) Wax apple!
E) Melounek - miniaturní což? Bude k snídani

Dále si můžete povšimnout, že přibyla nová fotogalerie - Jídla/Food. Budu se snažit davát tam obrázky toho co se tu baští. Bohužel dost často zapomenu foťák:( sorry.

Poslední velká událost - mám novou židli, takže konečně bydlim. Teda ještě se musela vyprat. Židle tato vyniká ojedinělým designem, který se přizpůsobí téměř každému tělu. Je omyvatelná a zároveň poskytuje maximální možnou prodyšnost, kteou tak oceníte při dlouhém pracovním vytížení v tepelných podmínkách Taiwanu. Nicméně i tady se trochu ochlazuje. Už je asi jen 30 a pod mrakem.

 

Může to trochu působit jako reklama na Johnson Baby:)

Párty v úterý

Tedy opravdu nevím, jak je to možné...asi sem s tím shrnutím týdne začal až moc pozvolna. Já uplně zapomněl uvést, že jsme ještě v úterý měli neočekávanou párty, na kterou jsem byl samozřejmě připraven. Protože jsem vždy připraven. Byla to oslava narozenin spolubydlícího přítelkyně. Její jméno asi hned tak dohromady nedám, ale její obličejíček (původě sem chtěl napsat ksicht - že by to jako bylo drsný:) je na fotce - je to ta uprostřed, pochopitelně.
No vypili mi skoro půlku baru! Ale pohoda, vybavení mam ještě na jednu takovou minipártečku. Ještě pár fotiček:







































































































Tak, takovej super bar máme v suterénu, ale nikdo ho nepoužívá.

Jinak se objevily důkazy Fileb promoactiondancing - totiž tanec na Welcome party...



























































Toď vše pro dnešek. Dneska nic nebude.